Mírovo houbocvaky představují fascinující sérii fotografií, které za uplynulý měsíc mistrně zachytily skrytý a rozmanitý svět hub. Nejde jen o prosté dokumentování druhů, ale o citlivé a detailní zkoumání jejich nádherné, často přehlížené krásy. Míra s trpělivostí a bystrým okem odhaluje miniaturní plodnice schované v mechu, majestátní hřiby zahalené ranní rosou, i neobvyklé tvary a barvy, které obvykle unikají pozornosti běžného houbaře. Každý snímek vypráví svůj vlastní příběh, ať už jde o soužití s okolním lesem, hru světla a stínu na klobouku, nebo o makro detaily, které odhalují komplexní strukturu hub. Mírovo houbocvaky tak nejsou jen souborem obrázků, ale poetickým pozváním do mikrokosmu lesa, kde i to nejmenší houbové království skrývá nekonečné divy a je plné života.
Na webu používáme cookies. Pokud si myslíte, že je to v pořádku, klikněte na „Přijmout všechny“. Kliknutím na „Nastavení“ si také můžete vybrat, jaké soubory cookie chcete.
Druh připomínající drobnější plodnice hojné lišky obecné (Cantharellus cibarius), od té se však liší oranžovým zbarvením celé houby, útlejšími plodnicemi, mikroskopicky tenkostěnnými hyfami v pokožce klobouku a rozměry výtrusů.
Roste vzácně od léta do podzimu v kyselých až chudých květnatých bučinách, vzácně i pod jehličnany.
Mykorhizní druh. Podobná liška Romagnesiho (Cantharellus romagnesianus) je zbarvena oranžově až okrově žlutě, někdy se zbarvuje po poškození a báze třeně je obvykle červená, v ČR patrně nebyla nalezena (je známa zejména z oceanické západní Evropy).
Byla uvedena v předchozím červeném seznamu (2006), při vyhodnocování toho současného (2024) však již vyšla do kategorie “málo dotčený druh” (LC).
Vzácná křehutka rostoucí od léta do podzimu na mrtvém dřevě jehličnanů.
Druh makroskopicky snadno poznatelný pro příjemnou sladce kořenitou (skořicovou či anýzovou) vůni (zejména při zasychání) a žluté barvení papíru dužninou.
Uvedena v Červeném seznamu makromycetů ČR (2024) v kategorii EN (ohrožený druh).
Křehutka zrněná
Číšoveček žlutý
Calyptella campanula
Číšoveček žlutý
Vodnička jehličková
Cudoniella acicularis
Roztroušeně až vzácně se vyskytující vřeckovýtrusá houba rostoucí od pozdního léta do podzimu na silně rozloženém dřevě listnáčů (vz. i jehličnanů), nejčastěji dubu.
Vodnička potoční (Cudoniella clavus) roste na jaře na dřevě ponořeném ve vodě. Viz větší kulatěnka horská (Cudonia circinans) a kulatěnka změněná (Cudonia confusa) rostoucí v opadu horských smrčin.
Vodnička jehličková
Kyjanka špičatá
Clavaria falcata s. l. Syn.: Clavaria acuta
Roztroušeně se vyskytující kyjankovitá houba rostoucí na otevřených stanovištích, v křovinách a lesních lemech, méně často olšinách, převážně na vápnitých až neutrálních substrátech.
Komplex více druhů, taxonomicky nedořešená skupina.
Uvedena v Červeném seznamu makromycetů ČR (2024) v kategorii DD (taxon, o němž jsou nedostatečné údaje z hlediska jeho ohrožení).
Kyjanka špičatá
Vyklenutka věnčená
Pezicula ocellata Syn.: Ocellaria ocellata
Nenápadná vřeckovýtrusá houba rostoucí na větvích topolů a vrb.
Plodnice se zakládají pod kůrou, kterou následně prorážejí.
Velmi podobný způsob růstu můžeme nalézt i v jiných rodech vřeckovýtrusých hub (Stictis, Cryptodiscus, Kastenia aj.). Mikroskopicky se druh pozná neseptovanými a velmi velkými sporami.
Vzácná voskovka rostoucí od pozdního léta do podzimu na nehnojených trávnících, sadech a parcích apod.
Pach nevýrazný.
Podobná je voskovka nafialovělá (Cuphophyllus lacmus) bez žluté báze třeně.
Uvedena v Červeném seznamu makromycetů ČR (2024) v kategorii DD (taxon, o němž jsou nedostatečné údaje z hlediska jeho ohrožení).
Voskovka žlutonoháVoskovka žlutonohá
Voskovka výstřední
Cuphophyllus fornicatus Syn.: Hygrocybe fornicata
Vzácná voskovka rostoucí od pozdního léta do podzimu na nehnojených loukách a pastvinách či v parcích, vzácněji i v křovinách a světlých lesích, převážně na vápnitém podloží.
Pach nevýrazný či zatuchlý.
Formy se šedým kloboukem se odlišují jako var. streptopus. Hygrocybe lepidopus má přitisklé červenohnědé šupiny na klobouku.
Od podobných bledých voskovek se odlišuje úzce připojenými lupeny.
Uvedena v Červeném seznamu makromycetů ČR (2024) v kategorii EN (ohrožený druh).
Voskovka výstřední
Voskovka veselá
Gliophorus laetus Syn.: Hygrocybe laeta
Vzácnější voskovka rostoucí převážně na otevřených stanovištích (nehnojené louky a pastviny, parky), méně pak ve vlhkých listnatých lesích.
Význačná typickou barvou a gelatinizovaných ostřím lupenů.
Podobná může být např. voskovka cihlová (Gliophorus sciophanus). Viz též voskovka papouščí (Gliophorus psittacinus).
Uvedena v Červeném seznamu makromycetů ČR (2024) v kategorii EN (ohrožený druh).
Voskovka veselá
Voskovka sírožlutá
Hygrocybe citrinovirens
Vzácná voskovka rostoucí od léta do podzimu na nehnojených loukách, pastvinách či sadech.
Význačná křehkými plodnicemi se suchým kloboukem i třeněm, kontrastními bělavými lupeny, třeň je typicky s hlubkým podélným zářezem. Bez výrazného pachu.
Viz voskovka stálá (Hygrocybe persistens) či v. kuželovitá (Hygrocybe conica).
Uvedena v Červeném seznamu makromycetů ČR (2024) v kategorii DD (taxon, o němž jsou nedostatečné údaje z hlediska jeho ohrožení).
Voskovka sírožlutá
Voskovka Reidova
Hygrocybe reidii
Vzácná voskovka rostoucí od pozdního léta do pozdního podzimu na nehnojených trávnících. Význačná medovou vůní při zasychání.
Viz voskovka šarlatová (Hygrocybe coccinea).
Uvedena v Červeném seznamu makromycetů ČR (2024) v kategorii VU (zranitelný druh).
Voskovka ReidovaVoskovka Reidova
Voskovka prostřední
Hygrocybe intermedia
Uvedena v Červeném seznamu makromycetů ČR (2024) v kategorii EN (ohrožený druh).
Voskovka prostředníVoskovka prostřední
Voskovka ovčí
Hygrocybe ovina
Uvedena v Červeném seznamu makromycetů ČR (2024) v kategorii CR (kriticky ohrožený druh).
Voskovka ovčí
Voskovka nemilá
Hygrocybe ingrata
Uvedena v Červeném seznamu makromycetů ČR (2024) v kategorii EN (ohrožený druh).
Voskovka nemilá
Voskovka kluzká
Gliophorus irrigatus Syn.: Hygrocybe irrigata
Vzácnější voskovka rostoucí na loukách, pastvinách, v sadech apod., převážně na nehnojených stanovištích.
V rámci rodu je význačná nenápadnými šedohnědavými až hnědavými barvami kloubouku a třeně, kontrastujícími bílými lupeny a lepkavými až slizkým plodnicemi.
Druh Gliophorus alboviscidus nedávno popsaný z Velké Británie tvoří bělavé či světlé béžové plodnice. Další druhy rodu Gliophorus (v. veselá – Gliophorus laetus, v. papouščí – Gliophorus psittacinus, v. narůžovělá – Gliophorus reginae, v. cihlová – Gliophorus sciophanus) u nás mají výrazně zbarvené plodnice. Podobně “smutně” zbarvené druhy např. voskovka ovčí (Neohygrocybe ovina) či v. ledková (Neohygrocybe nitrata) mají plodnice suché.
Uvedena v Červeném seznamu makromycetů ČR (2024) v kategorii VU (zranitelný druh).
Voskovka kluzká
Voskovka hořká
Hygrocybe mucronella
Uvedena v Červeném seznamu makromycetů ČR (2024) v kategorii DD (taxon, o němž jsou nedostatečné údaje z hlediska jeho ohrožení).
Voskovka hořká
Voskovka granátová
Hygrocybe punicea
Vzácná velká voskovka rostoucí od léta do podzimu na nehnojených trávnících.
Význačná velikostí, hladkým a lepkavým, tmavočerveným kloboukem, válcovitým, na povrchu vláknitým třeněm a úzce připojenými lupeny.
Voskovka nádherná (Hygrocybe splendidissima) je podobná, ale má suchý klobouk, hladký zploštělý třeň a sladkou, medovou vůni při zasychání. Voskovka skvostná (Hygrocybe aurantiosplendens) je více do oranžova, má ojíněný třeň a menší spory. Voskovka šarlatová (Hygrocybe coccinea) je drobnější a má široce připojené lupeny.
Uvedena v Červeném seznamu makromycetů ČR (2024) v kategorii EN (ohrožený druh) a nachází se mezi druhy pro novelizaci vyhlášky o zvláště chráněných druzích.
Patrně vzácnější druh převážně luční závojenky rostoucí na nehnojených travnatých stanovištích.
Nápadná modrofialovými tóny na klobouku, třeni i v lupenech, zubatým a modře lemovaným ostřím lupenů a kloboukem, který není prosvítavě čárkovaný.
Uvedena v Červeném seznamu makromycetů ČR (2024) v kategorii DD (taxon, o němž jsou nedostatečné údaje z hlediska jeho ohrožení).
Závojenka pilovitá
Ušíčko dřevní
Pseudoplectania lignicola
Nedávno popsaný a málo známý druh rostoucí na jaře na silně rozloženém dřevě či mezi rašeliníky (Sphagnum) nebo bělomechem sivým (Leucobryum glaucum).
Od velmi podobného ušíčka černého (Pseudplectania nigrella) se odlišuje sporami centrálně umístěnými v gelatinózním plášti (u. černé je má umístěné silně asymetricky).
Uvedené v Červeném seznamu makromycetů ČR (2024) v kategorii DD (taxon, o němž jsou nedostatečné údaje z hlediska jeho ohrožení).
V červeném seznamu uvedená není, i když je hodně vzácná.
Terčka lipová
Štětinatka jehlicová
Desmazierella acicola
Drobná vřeckovýtrusá houba, jejíž apothecia rostou zjara na jehlicích borovice. Pro nápadně štětinaté plodnice (i v hymeniu) a substrát nezaměnitelná houba.
Pravděpodobně často přehlížený druh. Desmazierella piceicola roste na smrkových jehlicích.
Byla uvedena v předchozím červeném seznamu (2006) při vyhodnocování toho současného (2024) však již vyšla do kategorie “málo dotčený druh” (LC).
Štětinatka jehlicováŠtětinatka jehlicová
Šťavnatka zlatá
Hygrophorus hypothejus f. aureus Syn.: Hygrophorus hypothejus var. aureus, Hygrophorus aureus
Vzácná a krásná štavnatka rostoucí pod borovicemi na kyselých písčitých půdách, často ve společnosti mnohem hojnější šťavnatky pomrazky (Hygrophorus hypothejus f. hypothejus), jejíž je pouhou barevnou formou.
Náš prvonález
Šťavnatka zlatá
Šťavnatka narudlá
Hygrophorus unicolor Syn.: Hygrophorus lindtneri var. unicolor
Patrně vzácná šťavnatka rostoucí na podzim pod bukem na bázemi bohatších půdách.
Viz štavnatka Lindtnerova (Hygrophorus lindtneri) se slizkým třeněm a rostoucí pod lískami a š. habrová (Hygrophorus carpini) pod habry, se kterými je někdy spojována. Pod buky ze šťavnatek roste ještě např. š. slonovinová (Hygrophorus eburneus), š. buková (Hygrophorus penarius), šťavnatka básnická (Hygrophorus poetarum) a velmi vzácná š. šedobílá (Hygrophorus mesotephrus).
Uvedena v Červeném seznamu makromycetů ČR (2024) v kategorii NT (téměř ohrožený druh).
Šťavnatka narudlኝavnatka narudlá
Šťavnatka březnovka
Hygrophorus marzuolus
Vzácná jarní lupenatá houba rostoucí od března do května pod jehličnany (jedle, borovice, smrk) i listnáči (buk), spíše na lehčích půdách.
Plodnice se zakládají pod vrstvou humusu, kterým jsou dlouho kryty. Pach nevýrazný.
Druh který v druhé polovině dvacátého století výrazně ustoupil, v posledních letech se pomalu vrací. Podobné druhy rostou i v létě a na podzim – např. š. kozí (Hygrophorus camarophyllus).
Uvedena v Červeném seznamu makromycetů ČR (2024) v kategorii VU (zranitelný druh).
Méně hojná břichatkovitá houba rostoucí v teplejších oblastech na otevřených stanovištích, lesních okrajích a světlých lesích, ale i degradovaných stanovištích, jako jsou akátiny. Dává přednost nitrofilním stanovištím.
Dospělé plodnice hvězdicovitě rozpraskávají.
Uvedena v Červeném seznamu makromycetů ČR (2024) v kategorii NT (téměř ohrožený druh).
Škárka hvězdicovitá
Rážovka
Nectriopsis lecanodes
Náš prvonález
Rážovka
Prachovečník bukový
Phleogena faginea
Vzácná dřevokazná houba rostoucí na mrtvém dřevě listnáčů (buk, habr, javor).
Na první pohled může připomínat hlenku, jedná se však o stopkovýtrusou houbu. Napádný pachem po koření maggi či libečku.
Uvedený v Červeném seznamu makromycetů ČR (2024) v kategorii NT (téměř ohrožený druh).
Prachovečník bukový
Ploskovička olivová
Catinella olivacea
Vzácná drobnější vřeckovýtrusá houba rostoucí na mrtvém dřevě listnáčů, převážně na větších kmenech.
Snadno poznatelný druh i podle makroskopických znaků (přisedlé, olivově zelené plodnice).
Zelenitka měděnková (Chlorociboria aeruginascens) se odlišuje stopkatými modrozelenými plodnicemi a mikroskopickými znaky. Viz též zelenitka olivová (Chlorociboria versiformis) nebo ušinka Diplocarpa bloxamii.
Uvedená v Červeném seznamu makromycetů ČR (2024) v kategorii NT (téměř ohrožený druh).
Ploskovička olivováPloskovička olivová
Pleuromyces hungaricus
Druhý potvrzený nález pro Česko z jediné známé lokality.
Roste na podzim na podmáčených místech pod vrbami, poměrně hojný je například v rybničních oblastech (např. Českobudějovická a Třeboňská pánev), jinde je vzácnější.
Na stejných stanovištích se vyskytuje i vzácnější pavučinec skořicověžlutý (Cortinarius cinnamomeoluteus). Velmi podobný je pavučinec měďový (Cortinarius croceoconus) rostoucí v podmáčených smrčinách.
Uvedený v Červeném seznamu makromycetů ČR v kategorii VU – zranitelný druh. Uvedený v Červeném seznamu makromycetů ČR (2024) v kategorii NT (téměř ohrožený druh).
Pavučinec bažinný
Pařezník tuhý
Panellus ringens
Uvedený v Červeném seznamu makromycetů ČR (2024) v kategorii EN (ohrožený druh).
Roztroušeně, lokálně hojně se vyskytující druh vřeckovýtrusé houby rostoucí v bohatých shlucích zjara na zemi, nejčastěji v jehličnatých lesích na místech ovlivněných trusem a močí zvířat.
Plodnice vyrůstají z bělavého subikula.
Komplex obtížně a špatně definovaných druhů (B. fusispora, B. cartilagineum, …).
Uvedená v Červeném seznamu makromycetů ČR (2024) v kategorii NT (téměř ohrožený druh).
Nehojný druh víceletého choroše rostoucí na živých i mrtvých kmenech jehličnanů, většinou smrků.
Spory takřka kulovité až vejčité, nedextrinoidní.
Podobný ohňovec borový (Phellinus pini) roste na borovici a ohňovec zhoubný (Phellinus abietis) na modřínech a borovicích ve vysokých horách. Viz též ohňovec izabelový (Phellinus viticola) a o. ohraničený (Phellinus nigrolimitatus).
Uvedený v Červeném seznamu makromycetů ČR (2024) v kategorii NT (téměř ohrožený druh).
Ohňovec smrkový
Ohnivec zimní
Microstoma protractum
Vzácnější časně jarní vřeckovýtrusá houba rostoucí na zbytcích dřeva listnáčů ukrytých v půdě. Preferuje humózní a vlhčí listnaté lesy v teplejších oblastech.
S oblibou roste ve společnosti s urničkou pohárovitou (Urnula craterium).
Uvedený v Červeném seznamu makromycetů ČR (2024) v kategorii NT (téměř ohrožený druh).
Vzácná či přehlížená vřeckovýtrusá houba rostoucí v létě a na podzim na vlhkém dřevě v lesních potůčcích.
Uvedený v Červeném seznamu makromycetů ČR (2024) v kategorii NT (téměř ohrožený druh).
Miladinka žlutá
Masenka lišejníkovitá
Hypocreopsis lichenoides
Stromata této velmi vzácné vřeckovýtrusé houby rostou na dřevě listnáčů, nejčastěji vrb na stanovištích vyšší vzdušnou vlhkostí. Častěji lze nalézt nepohlavní stádium, plodničky typu perithecií se ve stromatech se na území ČR tvoří dosti vzácně. Převážná většina lokalit se nacházejí v (jiho-)západní části ČR.
Pravděpodobně parazituje na kožovce tabákové (Hydnoporia tabacina).
Uvedená v Červeném seznamu makromycetů ČR (2024) v kategorii EN (ohrožený druh).
Psilocybe fuscofulva Syn.: Psilocybe turficola, Psilocybe atrobrunnea s. auct.
Vzácnější saprotrofní houba rostoucí na podzim na na zemi, obvykle v porostech mechů či rašeliníků, v podmáčených a rašelinných smrčinách a na rašeliništích.
Uvedena v Červeném seznamu makromycetů ČR (2024) v kategorii EN (ohrožený druh).
Vzácná vřeckovýtrusá houba rostoucí v opadu a mechu pod jehličnany (smrk, modřín), často ve společnosti lopatičky kyjovité (Spathularia flavida).
Askospory i konidie hyalinní. Fertilní část zřetelně oddělená, po usušení neměnící výrazně barvu.
Patrně nejhojnější kyjovenka v ČR. Podobná kyjovenka plavá (Hypocrea alutacea), za kterou byla dlouho zaměňována, tvoří stromata na dřevě listnáčů a má anamorfu se zelenými konidiemi. Hypocrea seppoi roste též v opadu, ale perithecia sbíhají na třeň, stromata se po usušení zbarvují do okrova. Hypocrea nybergiana tvoří až 10 cm vysoká stromata se sytě zbarvenou fertilní částí (červeno – až oranžově hnědou), roste v opadu v severní Evropě.
Kyjovenka bělonohá
Kyjanka hlínová
Clavaria argillacea
Pohledná kyjanovitá houba rostoucí na podzim na chudých, kyselých často písčitých substrátech.
Uvedený v Červeném seznamu makromycetů ČR (2024) v kategorii VU (zranitelný druh).
Kyjanka hlínová
Kržatka šikmá
Flammulaster limulatus
Vzácnější dřevokazná houba rostoucí na mrtvém dřevě listnáčů (nejčastěji javorech či bucích) i vzácněji i jehličnanů.
Dává přednost vlhkým, stinným, často suťovým lesům ve vyšších polohách.
Podobné druhy např. kržatka ostnitá (Flammulaster muricatus), kržatka rezavá (Flammulaster ferrugineus) či kržatka Flammulaster nova-silvensis.
Uvedena v Červeném seznamu makromycetů ČR (2024) v kategorii NT (téměř ohrožený druh).
Kržatka šikmá
Kozák bílý
Leccinum holopus Syn.: Leccinum aerugineum
Kozák bílý vytváří mykorhizní symbiozu s břízami, lze ho nalézt roztroušeně až vzácně a dává přednost spíše podmáčeným, rašelinným stanovištím.
Uvedený v Červeném seznamu makromycetů ČR (2024) v kategorii NT (téměř ohrožený druh).
Kozák bílý
Kalichovka matná
Chrysomphalina grossula Syn.: Omphalina grossula
Vzácná kalichovka rostoucí na podzim na silně rozloženém dřevě jehličnanů, zpravidla smrku nebo jedle, časteji v zachovalých, pralesovitých porostech.
Význačná žlutozelnými barvami, které však u starších plodnic vybledají. Pach nevýrazný.
Viz kalichovka žlutolupenná (Gerronema xanthophyllum), kalichovka zlatolupenná (Chrysomphalina chrysophylla) či kalichovka zvonečková (Xeromphalina campanella).
Uvedena v Červeném seznamu makromycetů ČR (2024) v kategorii EN (ohrožený druh).
Kalichovka matná
Chřapáč Quéletův
Helvella solitaria Syn.: Helvella queletii
Roztroušeně se vyskytující druh chřapáče rostoucí převážně pod listnáči na vápnité půdě, ale v parcích a obdobných, člověkem ovlivněných stanovištích.
Uvedený v Červeném seznamu makromycetů ČR v kategorii NT (téměř ohrožený druh).
Uvedena v Červeném seznamu makromycetů ČR (2024) v kategorii DD (taxon, o němž jsou nedostatečné údaje z hlediska jeho ohrožení).
Choroš černonohýChoroš černonohý
Hřib Le Galové
Rubroboletus legaliae Syn.: Boletus legaliae
Nehojný teplomilný hřib rostoucí od léta do podzimu pod listnáči, zejména duby, v teplomilných doubravách a dubohabřinách, mimo termofytikum na vhodně exponovaných hrázích rybníků.
Pravděpodobně slabě jedovatý. Plodnice voní po maggi.
Podobné druhy: např. hřib nachový (Rubroboletus rhodoxanthus), hřib satan (Rubroboletus satanas) či hřib Moserův (Rubroboletus rubrosanguineus).
Uvedený v Červeném seznamu makromycetů ČR (2024) v kategorii NT (téměř ohrožený druh).
Hřib Le GalovéHřib Le GalovéHřib Le Galové
Hřib královský
Butyriboletus regiusSyn.: Boletus regius
Vzácná hřibovitá houba rostoucí od léta do počátku podzimu v teplých oblastech (Polabí, jižní Morava) pod listnáči, v ČR zejména duby (ale i buky), na bázemi bohatších půdách. V oblastech s méně příznivým klimatem se může vyskytovat na hrázích rybníků.
Plodnice na řezu a po otlačení nemění barvu. Viz hřib růžovník (Butyriboletus fuscoroseus), který po otlačení a na řezu modrá. Podobně zbarvený klobouk může mít i hřib červený (Hortiboletus rubellus), s mnohem útlejšími a drobnějšími plodnicemi a třeněm bez síťky.
Uvedený v Červeném seznamu makromycetů ČR (2024) v kategorii VU (zranitelný druh)., je zároveň i zvláště chráněným druhem podle vyhlášky MŽP 395/1992 (v kategorii kriticky ohrožený druh) a zůstává v návrhu novelizace vyhlášky o zvláště chráněných druzích..
Hřib královskýHřib královskýHřib královský
Hřib borový
Boletus pinophilus
Vzácně, jen místy roztroušeně se vyskytující hřib rostoucí od konce jara do podzimu na chudých a kyselých, často písčitých půdách v borech a kyselých bučinách.
Druh vlivem imisí v druhé polovině dvacátého století výrazně ustoupil, pozvolna se vrací až od přelomu tisíciletí.
Význačný nafialovělými tóny na často zvrásněném klobouku.
Viz též ostatní “pravé” hřiby: h. smrkový (Boletus edulis), h.dubový (Boletus reticulatus) a h. bronzový (Boletus aereus).
Uvedený v Červeném seznamu makromycetů ČR (2024) v kategorii VU (zranitelný druh).
Hřib borovýHřib borovýHřib borovýHřib borový
Houževnatec vonný
Neofavolus suavissimus Syn.: Lentinus suavissimus
Roztroušeně se vyskytující druh dřevorozkladné houby rostoucí od jara do podzimu na suchých větvích listnáčů, téměř výhradně vrb (např. Salix cinerea), obvykle stále připojených ke kmeni. Preferuje vlhčí stanoviště (okraje rašeliništ, rybníků apod.) a vyšší polohy.
Význačný intenzivním pachem po anýzu, za příznivých povětrnostních podmínek je cítít i na několik metrů daleko.
Uvedena v Červeném seznamu makromycetů ČR (2024) v kategorii NT (téměř ohrožený druh). a nachází se mezi druhy pro novelizaci vyhlášky o zvláště chráněných druzích.
Houževnatec vonnýHouževnatec vonný
Hlízenka skřípinová
Myriosclerotinia scirpicola
Vřeckovýtrusá houba rostoucí vzácně, místy roztroušeně na jaře a počátkem léta z ve vodě ležících lodyh skřípiny lesní (Scirpus sylvaticus) a některých dalších šáchorovitých. Plodničky vyrůstají z oválného černého sklerocia. U hlízenek z rodu Myriosclerotinia je pro správné určení zaznamenat druh hostitele a tvar sklerocia.
Podobným druhem je např. hlízenka ostřicová (Myriosclerotinia sulcatula), rostoucí na ostřicích.
Uvedená v Červeném seznamu makromycetů ČR (2024) v kategorii DD (taxon, o němž jsou nedostatečné údaje z hlediska jeho ohrožení).
Hlízenka skřípinová
Hlízenka klikvová
Monilinia oxycocci
Drobná a nenápadná vřeckovýtrusá houba rostoucí na jaře na mumifikovaných plodech klikvy (Vaccinum oxycoccus, V. microcarpum).
Další druhy jsou vázané na plody jiných vřesovcovitých keříků (borůvka, vlochyně, brusinka, rojovník, hruštička, šicha..).
Uvedený v Červeném seznamu makromycetů ČR (2024) v kategorii NT (téměř ohrožený druh).
Hlízenka klikvováHlízenka klikvová
Hlízenka borůvková
Monilinia baccarum
Drobná vřeckovýtrusá houba tvořící plodnice zjara na mumifikovaných plodnicích borůvky, typicky na podmáčených stanovištích mezi rašeliníky (Sphagnum). Nepohlavní (makrokonidiové) stadium se tvoří na napadených prýtech je přenášeno opylovači na další rostliny.
Příbuzné druhy hlízenek (např. hlízenka klikvová – Monilinia oxycocci) osidlují jiné druhy vřesovcovitých keříků a liší se mikroskopicky (h. borůvková je význačná sporami ve vřecku rozlišenými na 4 velké a 4 malé spory, přičemž ty těší měří na délku víc než 15 μm).
Uvedená v Červeném seznamu makromycetů ČR (2024) v kategorii VU (zranitelný druh).
Uvedená v Červeném seznamu makromycetů ČR (2024) v kategorii LC (málo dotčený druh)
Roztroušeně se vyskytující hlíva rostoucí na jaře na mrtvých i živých kmenech listnáčů, nejčastěji topolů (Populus spp., včetně introdukovaných), často na stojících odumřelých stromech. V poslední době se zjevně šíří. Nápadná blanitým závojem.
Hlíva čepičkatá
Gradonie vodomilná
Graddonia coracina
Drobnější vřeckovýtrusá houba rostoucí během pozdního jara a časného léta na dřevě listnáčů v potůčcích ve vyšších polohách. Může připomínat některé přisedlé zástupce rodu Vibrissea (míhavka – např. V. filisporia), od těch se však mj. liší elipsoidními sporami (u míhavek jsou tenké, vlasovité). Uvedený v Červeném seznamu makromycetů ČR (2024) v kategorii EN (ohrožený druh).
Gradonie vodomilná
Chromocyphella muscicola
Uvedený v Červeném seznamu makromycetů ČR (2024) v kategorii DD (taxon, o němž jsou nedostatečné údaje z hlediska jeho ohrožení).
Vzácnější či přehlížená drobná číšovcovitá houba rostoucí na mechaté borce stromů a křovin. Význačný kromě ekologie i hnědými, téměř kulovitými a ornamentovanými výtrusy, které v dospělosti zbarvují i hymenium. Připomíná miniaturní plodnice mušlovky plstnaté (Schizophyllum amplum). Příbuzná Chromocyphella lamellata má vyvinuté lupeny i redukovaný třeň. Podobný číšovec bledý (Crepidotus pallidus) není vázaný na mechy, má menší a užší výtrusy a hyfy bez přezek.
Číšovec mechomilnýČíšovec mechomilný
Bránovitka přezkatá
Steccherinum oreophilum
nejedlá
Uvedena v Červeném seznamu makromycetů ČR (2024) v kategorii NT (téměř ohrožený druh).
Méně hojná polokloboukatá ostnitá houba rostoucí na dřevě listnáčů, nejčastěji krušiny, vrby, olše a břízy, s oblibou na vlhčích stanovištích ve středních až vyšších polohách. Podobná je bránovitka mléčná (Irpex lacteus) s většími a mohutnějšími plodnicemi a úplnou absencí přezek na hyfách.
Bránovitka přezkatáBránovitka přezkatá
Bělozub nafilovělý
Phellodon violascens
Uvedený v Červeném seznamu makromycetů ČR (2024) v kategorii NT (téměř ohrožený druh).
Vzácnější lošákovitá houba rostoucí od léta do podzimu pod smrkem a jedlí na vlhkých, mechatých, živinami chudších půdách. Dužnina s roztokem KOH olivová. Podobný bělozub osmahlý (Phellodon fuligineoalbus) roste v oligotrofních borech, nemívá v dospělosti rozpraskaný klobouk v šupiny (zato často s vrostlým rostlinným materiálem) a negativní reakci na KOH.
Bělozub nafilovělý
Bedla namasovělá
Lepiota subincarnata
jedovatá
Zapsán v Červeném seznamu hub (makromycétů) České republiky v kategorii LC – málo dotčený druh
Roztroušeně se vyskytující saprotrofní lupenatá houba rostoucí od léta do podzimu na živinami bohatších půdách, v listnatých lesích i mimo les, často i na synantropních stanovištích (parky, aleje, okraje cest). Klobouk s růžovými odstíny. Proměnlivý druh (nebo komplex druhů?).
