Amanita muscaria
jedovatá
Roste: od července – do listopadu
Popis:
Klobouk 50-150mm, v mládí téměř kulovitý, pak polokulovitý, vyklenutý až plochý, oranžový až šarlatový s kruhovitě uspořádanými bílými bradavkami, ve stáří někdy mizejícími.
Lupeny volné, bílé.
Třeň 60-200×15-30mm, válcovitý, na bázi hlízovitý, vláknitý, bílý s tence blanitým bělavým až nažloutlým prstenem a s kruhovitě uspořádanými bradavkami na bělavé až nažloutlé hlíze.
Dužnina bez výrazné vůně a chuti.
POZOR: kromě nepříliš významného obsahu muskarinu obsahuje muscinol, který způsobuje poruchy vědomí a vyvolává halucinace. Muchomůrka červená byla například u sibiřských šamanů používána k navození stavů transu či halucinací. Bylo však prokázáno, že užívání muchomůrky červené narušuje zdraví a ve vzácných případech vede i ke smrti.
Využití: právě muchomůrka červená dala celému rodu název, neboť byla lidovým prostředkem k zabíjení much (původně muchomorka – od “mořit mouchy”). Klobouk se vymáčel v oslazené vodě, nebo oslazeném mléce, případně se namáčel v mléce, či vodě a pak posypal cukrem. Mouchy sály z povrchu klobouku sladký roztok i s rozpuštěnými jedy a došlo k jejich omámení, případně úplnému usmrcení.
Výskyt: Roste hojně, jednotlivě nebo i ve skupinách v jehličnatých, vzácněji i listnatých lesích nebo mimo les pod svými mykorhizními partnery, zejmény smrky, borovicemi a břízami.
