Leccinum pseudoscabrum ( Kallenb.) Šutara
jedlá
Roste: od června – do října
Popis:
KLOBOUK: 50-150mm široký,na okraji bez blanky, v mládí polokulovitý, potom vyklenutý, ve stáří až poduškovitý, barevně různý – šedožlutý, okrový, hnědožlutý, černohnědý, holý, vetšinou zvrásněný. Povrch klobouku po otlačení tmavne, za sucha často políčkovitě rozpraskává.
ROURKY:10-20mm dlouhé, okolo vrcholu třeně mírně stlačené, v mládí bělavé, později až špinavě nažloutlé, ve stáří pak šedé nedo šedohnědé, po otlačení tmavnoucí.
PÓRY: Stejně zbarvené jako stěny rourek, drobné, okrouhlé, po otlačení tmavnoucí.
VÝTRUSNÝ PRACH: Hnědý.
TŘĚŇ: 70-160×10-30mm, válcovitý, nebo protáhle kyjovitý, na povrchu šupinkatý, v horní části podélně rýhovaný. Šupinky jsou v horní polovině třeně v mládí bělavé, později šedé, v dolní polovině nejprve šedohnědé, ve stáří černohnědé až černé.
VÝTRUSY: 11,5-21,5×5-6,7µm velké, elipsoidně vřetenovité, hladké, z bočního pohledu s málo zřetelnou suprahilární depresí.
Výskyt: Hojně rozšířený, spíše v nížinách a pahorkatinách, kde roste často v početných skupinách, i ve srostlicích, v listnatých a smíšených lesích pod habry a lískami. Ve vyšších polohách je o něco vzácnější.
UŽITÍ: V mládí dobrá jedlá houba, brzy však zasychá, tmavne a ztrácí tak kvalitu.
