Jde policajt na houby do lesa. Vrátí se domů a v košíku má jen jednoho rozbitýho hřiba. Manželka se policajta ptá:
"Tak co jsi našel?"
"Jen jednoho hřiba. Já jsem se ho ptal kde má kamarády, a on mi to nechtěl říct."
"No dobře, ale proč je tak rozmačkanej?"
"Upad na schodech ..."

A pak, že nerostou:

 

 

Jeden: „Nevíš, jak se daří Piskáčkovi?“
Druhý: „Pořád dobře. Nedávno ti zas ovdověl, Už po třetí, představ si to….“
Jeden: „Á sakra! Nevíš, na co mu umřela ta první?“
Druhý: „Votrávila se houbami.“
Jeden: „No, nazdar! A druhá?“
Druhý: „ Prej měla na véču houby.“
Jeden: „Ach, do prčic! A ta jeho třetí? Přeci mi nechceš povědít, že taky měla ….“
Druhý: „Ne. Ta měla díru do lebeně.“
Jeden: „Karambol?“
Druhý: „Ne. Nechtěla baštit houby.“

 

Chlápek jde kolem hřbitova, kde je pohřeb, a řekne si, že se podívá, kdo umřel. Když přijde blíže, uvidí tři odklopené rakve. Zeptá se truchlícího, co stojí vedle, na co zemřely. Ten mu odpoví, že na otravu houbami. Chlápek se podiví: To je divné, ten prostřední má díru mezi očima! Truchlící mu to vysvětlí: Ten ty houby nechtěl jíst.

 

Přijde chlap k doktorovi a ukazuje mu své značně natekle přirození. Doktor se ho zeptá, jak k tomu došlo. Chlap povídá: Šel jsem se svým bráchou do lesa na houby a když se blížilo poledne, lehli jsme si na mýtinu. Najednou mi ale do kalhot vlezla zmije. Proboha, snad vás nekousla? Naštěstí ne. Bracha ji umlátil lopatou.

 

Někdo sbírá motýly, někdo sbírá houby a já sbírám nápady, kdejakého trouby.

Farář se ptá Pepíčka:
"Modlíte se před jídlem?"
A Pepíček: "No, jen když máme jíst houby, co nasbíral táta."

 

 

Jedovatá houba,

rostla sama v kleci,

utrhl ji jeden trouba,

už se svijí v křeči.

Jde takhle debil po lese a najednou před sebou spatří obrovského hřiba, napřahuje nohu a říká:
"Jé, hele, houba."
Najednou hřib zvedne klobouk a sděluje milému debilovi, že je dědeček hříbeček a že mu splní tři přání. A debil říká:
"He, já už nechci být debil."
"He, já už nejsem debil, já se z toho podělám."
"Jé, já se podělal, sem já to ale debil."
"Jé, hele, houba..."

 

Do knihkupectví vstoupí žena v černém, v ruce drží knihu 'Houby okolo nás'.
Knihkupec ji stiskne ruku a praví: Upřímnou soustrast, vydavatelství už tu chybu opravilo.
 

Houby na měsíci:

 

Houby na poušti:

A takhle jednou se dostane hlemejžď do nemocnice na JIPku, a když se po pár dnech probere, stojí kolem postele jeho kámoši šneci a ptaj se:
"Cos dělal vole, že ses tak zřídil?"
"No, sem to kalil, co to šlo, pak pravotočivá zatáčka, říkám si nebudu brzdit, a najednou z ničeho nic mě před čumákem vyrostla houba"
 

Chodí dědek po lese a hledá houby.
Konečně jednu najde a ochutná ji, ale je nějaká divná.
A řekne si:"fuj, eště že sem do toho nešláp!"

"Ještě nikdy jsem neviděl tolik suchých hub jako v neděli."
"Neříkej, tys byl v lese?"
"Ne, ale v hospodě došlo pivo."

Nejčastější věty před smrtí:
1. Tady je tenký led, tady to přejdem.
2. Hele, užovka.
3. Pejsku, pojď sem!
4. Mohl bych si přidat ještě trochu té výtečné houbové omáčky?
5. Žádný strach, chlapi, to je nulák.
6. Ty, že jsi mafián? Nevěřím!
7. Pojďme na něj, vždyť je sám.
8. A teď mě vyfoť na té skále.
9. Hoď mi sem to kladivo.
10. Neboj, není nabitá.
11. Tak brzdy jsou hotové, jdu je vyzkoušet.
12. OK, trenére, v příštím kole ho knokautuju.
13. Miláčku, nechceš řídit?
14. Tady brzdit nemusíš, tady to znám, tady žádné zatáčky nejsou.
15. Třetí rána nebude?
16. Divné, cítím plyn, rozsviť!